Pět plných aut učitelů z Kutné Hory, Suchdola, Zbraslavic či Církvice navštívilo koncem listopadu ZŠ Vorlina ve Vlašimi. Zajímali se tu zejména o inovativní metody ve výuce.
Právě začíná hodina matematiky a deváťáci mají na programu rovinné útvary. Když si ale s učitelkou Jarmilou Klaudysovou povídají o cíli hodiny, na interaktivní tabuli bliknou slova „Na zadaných úlohách a postupech řešení sleduji svoji cílevědomost“.
Klaudysová u svých studentů totiž už třetím rokem měkké dovednosti v propojení s výrazy či geometrií cíleně rozvíjí. „Na rozvoj dovedností se v matematice cíleně zaměřujeme minimálně dvakrát týdně,“ říká pedagožka. A na této škole v tom rozhodně není sama.
Soft skills ve fyzice i matematice
Během covidu se škola rozhodla zahrnout do hodnocení žáků kromě znalostí i „měkké dovednosti“, „soft skills“, které po nich jednou budou zaměstnavatelé také vyžadovat. „Zohlednit je do hodnocení byl ale oříšek,“ vzpomíná ředitel školy Petr Jíša. Pomohla jim až metodika Skills Builder od organizace Schola Empirica. Sbor oslovilo, že metodika pracuje právě s dovednostmi, které chtěl u „svých“ dětí rozvíjet, tedy se schopností naslouchat, prezentačními dovednostmi či cílevědomostí. „Líbilo se nám, že je v ní každá dovednost přehledně rozpracovaná do čtyř kroků, takže každý žák ví, kde aktuálně je a jakými kroky se může posouvat k plnému zvládnutí těchto dovedností,“ dodává Jíša při prezentaci pro kutnohorskou návštěvu.
Konkrétně v hodinách Klaudysové to pak vypadá třeba tak, že si se žáky na začátku hodiny kromě cíle z oblasti vědomostí pojmenují i to, jaký cíl sledují v rovině dovedností, a na konci hodiny svoji práci každý hodnotí.
Celý sbor prošel základním školením Scholy Empiricy a poté hlasoval, zda se metoda na škole zavede. „Z šedesáti učitelů byl proti jen jeden hlas,“ říká ředitel. Několik učitelů pak prošlo i hloubkovějším školením a vedou dnes v pracovních skupinách své kolegy.
Škola nezavedla pro rozvoj dovedností samostatný předmět, spíše pro něj hledá příležitosti v běžných hodinách. „Základem je naučit se ty dovednosti vidět. Teprve pak je šance, že je budeme reflektovat a zamýšlet se nad tím, jak je cíleně rozvíjet,“ vysvětluje Jíša. Například situaci, kdy spolužáci navzájem zakrývají jeden druhému společné řešení, lze využít k rozboru toho, proč to dělají, co to říká o jejich spolupráci, o schopnosti naslouchat, kde se na cestě k osvojení této dovednosti kdo nachází.
Programem Skills Builder škola navázala na jiné metody, s nimiž pracuje už delší čas, například na postupy izraelského psychologa Reuvena Feuersteina. A co se ve škole změnilo? „To za školu jako celek nedokážu říct, ale mohu popsat, co jsem viděl – třeba že když děti na druhém stupni pracovaly s mladšími, neříkaly jim hned řešení, ale ptaly se jich tak, aby k němu samy došly,“ popisuje Jíša.
Obohacující návštěvy
Na návštěvu ZŠ Vorlina přijeli kutnohorští učitelé za podpory projektu MAP Kutnohorsko. Ten se mj. prostřednictvím těchto exkurzí snaží učitelům z Kutnohorska pomáhat v jejich rozvoji.
Například Radana Paštěková ze ZŠ Suchdol takto vyjela již na čtyři návštěvy do jiných škol. „Z každé si přivezu nějakou inspiraci. V rámci předmětů speciálněpedagogické péče se teď například více zaměřuji na individuální práci s dětmi, zvu rodiče do výuky,“ říká pedagožka.
Lucie Römer
autorka textu
