Od minulého týdne mohou žáci prvního stupně opět navštěvovat školu. Zajímalo nás, jak znovuotevření vnímají a zvládají školy na Kutnohorsku, proto jsme ředitelkám několika z nich položili pár otázek. Zajímalo nás, zda se návrat dětí do školních lavic podařil podle očekávání, kolik dětí se do školy opravdu vrátilo, jak se daří skloubit výuku ve třídách s výukou online, které se stále účastní děti, jež si rodiče rozhodli ponechat doma, či zda se ve školách v souvislosti se znovuotevřením setkali s nějakými neočekávanými situacemi. A nemohli jsme se nezeptat, jestli jsme i my prostřednictvím našeho krátkého působení v regionu v jejich očích přispěli k tomu, že celou situaci lépe zvládají.
Dozvěděli jsme se například to, že počty dětí, které se do školy vrátily, nejsou v jednotlivých školách ani zdaleka stejné (pohybují se od 25 % až po skoro 70 %), že velikost školní budovy a početnost učitelského sboru má výrazný vliv na to, jak školy situaci zvládají, nebo to, že některým žákům chvíli trvalo, než si zpátky zvykli na školní režim. Různě školy řeší i aktuální dva režimy výuky – online a prezenční. Někde vyčlenili každému ročníku jednu učitelku, která učí na dálku, jinde mají dopoledne prezenční výuku a odpoledne vyučují online. Co nás těší je, že ředitelky oslovených škol vnímají kladně působení Eduzměny – ať již pravidelná online setkávání, která jsme nastavili, nebo materiální pomoc z Fondu pro Kutnohorsko. A ještě na jedné věci se vedení škol shodlo – na dětech je poznat, že se do školy opravdu těšily, a to hlavně na setkání se spolužáky.
