S končícím pololetím vyvstala ve školách otázka, jak přistupovat k hodnocení žáků na vysvědčení. Jak se dají hodnotit děti, které se za celé pololetí s učiteli a spolužáky prakticky neviděly, na základě čeho rozdat známky. Jak ke klasifikaci přistoupili ve školách na Kutnohorsku, jsme se zeptali čtyř ředitelek.
Na některých školách je slovní hodnocení obvyklou praxí i v běžném školním roce, distanční výuka proto v tomto ohledu nepřinesla výraznou změnu. “Děti hodnotíme slovně i za běžného režimu, reflektovali jsme jak prezenční, tak distanční výuku. Zaměřujeme se hlavně na strategie učení dětí, jejich dovednost proces si naplánovat a samostatně řídit, zmiňujeme také to, jak si děti se situací poradily, jak na ni pružně reagovaly. Popisujeme to, co vidíme v průběhu individuálních rozhovorů s dětmi v online prostředí i ve škole. Ve formativním hodnocení se snažíme vždy pojmenovat to, kde se dítě právě nachází, kam dál směřuje a jak toho dosahuje. Součástí jsou i naše doporučení a povzbuzení,” prozradila k obsahu slovního hodnocení kutnohorské ZŠ Hůrka její ředitelka Daniela Vodová.
Jinde se naopak i nadále drží hodnocení formou známek. Třeba na ZŠ Jana Palacha v Kutné Hoře. “Na naší škole jsme hodnotili převážně známkami, pouze dvě děti dostaly slovní hodnocení. U žáků, u kterých vyučující nemají dostatek podkladů ke klasifikaci, protože žáci nepracovali z různých důvodů dostatečně po dobu distanční výuky, jsme posunuli klasifikaci. Použili jsme tak skoro všechny možnosti, které MŠMT ve svém doporučení nabídlo,” řekla její ředitelka Jaroslava Drabešová.
Kombinaci slovního hodnocení a známek znají z běžného školního roku i v Církvici. “V prvním pololetí dostaly děti známky na vysvědčení, ale jejich obsah mají okomentovaný slovně. Slovní hodnocení má pro dítě hlavně motivační charakter, je pro něj lépe srozumitelné a doplňuje obraz získané známky. Nedílnou součástí slovního hodnocení je i konkrétní doporučení pro zlepšení výsledků práce,” říká ředitelka ZŠ Církvice Ludmila Hrušková a dodává, že slovní hodnocení žáků je založené na dojmech dítěte, rodiče i učitele. Formou tripartity zde pojímají i třídní schůzky. “Děti se každé čtvrtletí hodnotí samy, úspěchy a rezervy dítěte posuzují rodiče a nakonec se slovně vyjádří všechny vyučující. Jednou za půl roku si všichni tři o prospěchu a chování dítěte popovídáme na trojlístku, což je forma rodičovské schůzky, kde se sejde rodič, dítě a třídní učitelka. Trojlístkové setkání se nám ve čtvrtletí uskutečnit podařilo i v tomto školním roce, za což jsme velmi vděční,” dodává Ludmila Hrušková.
Školy se v online výuce stále zdokonalují
Oslovené ředitelky se také shodly, že online výuku nyní zvládají mnohem lépe než na jaře. Na dětech je ale vidět, že jim chybí každodenní kontakt s učiteli i spolužáky a je těžší udržet jejich motivaci k učení. “Rádi bychom se co nejdříve vrátili do školy, protože, i když vnímáme závažnost současné situace, na dětech vidíme stejně závažné projevy sociálního i psychického strádání. Přestože se snažíme vytvořit i v online prostředí atmosféru bezpečí, s dětmi se spojujeme kromě běžných vyučovacích hodin i jen „na pokec“, osobní kontakt je pro nás nenahraditelný,” říká Daniela Vodová ze ZŠ Hůrka. V této škole se děti snaží motivovat k práci na dálku třeba zadáváním individuálních projektů, v nichž má každé dítě možnost rozvinout svůj potenciál a zabývat se do hloubky tím, co ho baví. Pro zpestření online výuky do ní zvou také nejrůznější zajímavé osobnosti.
V Církvické základce se pak snaží o co nejosobnější přístup třeba prostřednictvím natáčení videonávodů na vypracování úkolů, nebo při online setkání u nejrůznějších příležitostí. “Paní učitelky začaly využívat nové aplikace k tvoření zajímavých úkolů pro děti. Třeba Wordwall, Learningapps, Flippity, únikové hry v Google prezentacích a podobně. Děti si obohacovaly anglickou slovní zásobu v aplikaci Wocabee. Uspořádali jsme i on-line Halloween, svatomartinské pečení či vánoční výstavu výrobků. Většina dětí je tak díky rozmanitosti výuky motivována k další práci,” říká její ředitelka Ludmila Hrušková.
Oslovené ředitelky pak také oceňují zapojení a nasazení rodičů, bez nichž by se koncept online výuky, především u mladších dětí, neobešel. “Vážíme si pomoci a podpory rodičů, kterým patří poděkování za spolupráci v této nelehké době. Čím déle trvá distanční výuka, tím více je to náročné pro všechny strany. Přejeme si, abychom mohli uvítat žáky co nejdříve ve školních lavicích a společně se podílet na plnohodnotném vzdělávání,” shrnula za všechny ředitelka ZŠ Malešov Lenka Kolmanová.