V příjemném, a přitom pracovně nabitém duchu proběhlo únorové setkání ředitelů mateřských, základních a středních škol z ORP Kutná Hora. Ve zdejší knihovně se sešlo pětadvacet zástupců škol, aby společně zhodnotili vývoj škol v rámci projektů MAP a Eduzměna, a především provedli důkladnou SWOT analýzu. Co si z ní odnesli?
Sborovny, které se nebojí otevřených hodin
Na začátek jedna dobrá zpráva: většina škol vnímá posun kupředu. A to výrazný. Oproti počátečnímu mapování potřeb se atmosféra změnila. Tam, kde dřív převažovalo hledání chyb v systému, rodičích či okolnostech, dnes roste sebevědomí – a chuť měnit věci zevnitř.
Ředitelé se shodli na třech klíčových silných stránkách škol z regionu: kvalitní společné vzdělávání učitelů (mnohdy spojené i s inspirativními návštěvami), sdílení mezi kolegy (například formou otevřených hodin) a podpora specializovaných odborníků ve školách – zejména v oblasti sociálního rozvoje žáků a duševního zdraví.
Osamělost některých škol
O to víc zřetelně ale zazněly i slabé stránky. Například v mateřských školách chybí odborné pozice, které jsou v základních školách běžné – školní psychologové, speciální pedagogové nebo metodici prevence. Pedagogové čelí zvyšujícím se nárokům, syndromu vyhoření a v některých sborech i vnitřní rozpolcenosti kvůli rozdílné motivaci k inovacím.
Emotivně vyznělo téma pocitu izolace. Zvlášť školy na periferii regionu vnímají, že se ocitají mimo hlavní dění, a to i přes snahy regionálních průvodců z Centra podpory vzdělávání.
Rodiče: už ne hrozba, ale partner
Zajímavý posun nastal i ve vnímání rodičů. Zatímco dřív se školám jevili jako brzda inovací, dnes v nich čím dál víc vidí partnery. Mnozí pedagogové si uvědomují, že mají možnost ovlivnit kvalitu spolupráce a vytvářet prostředí, kde se dítě i rodič cítí bezpečně.
Jako příležitosti ředitelé vidí zejména další možnosti vzdělávání, spolupráce mezi školami či využívání dotačních programů. Naopak hrozby představují proměnlivost financování, nejistoty v systému (například kolem revize RVP nebo rušení přípravných tříd) a pokračující společenský tlak.
Školy na Kutnohorsku nečekají na zázraky shůry. Místo toho tvoří sítě, vzdělávají se, sdílejí a hledají cesty, jak v každé škole – od malotřídky po střední – rozvíjet potenciál všech dětí. I těch, které to mají v životě trochu složitější. A CPV se jim v tom snaží pomáhat.
Aktivita byla podpořena díky projektu MAP pro SO ORP Kutná Hora IV (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008426).
Lucie Römer
autorka textu
