Přechod na online výuku – velmi skloňované téma, které v současné době řeší ředitelé českých základních a především středních škol. Jak jej ale vnímají učitelé? Většina z nich (konkrétně 58 %) uvádí, že skončit s prezenční výukou a najet na výuku na dálku pro ně bylo během jarní vlny epidemie koronaviru vcelku snadné, více času jim nicméně zabírala příprava na hodiny. S tou si často vzájemně pomáhali a vlastní vypracované podklady sdíleli s ostatními. Vyplývá to z průzkumu, který mezi více než třemi stovkami učitelů z Kutnohorska, Prahy 11 a ze škol zapojených do celorepublikového projektu podpory podnikavosti v dalších krajích provedla na začátku léta SCHOLA EMPIRICA.
První zajímavou zprávou, kterou odhalil průzkum, je, že učitelé se v této nové situaci vzájemně podporovali. 96 % z nich uvedlo, že alespoň jednou se svými kolegy konzultovali, jaké nástroje pro online výuku využít. Učitelé mezi sebou také sdíleli materiály k výuce – alespoň jednou tak učinilo 84 % z nich, 87 % pak využívalo materiály vytvořené jinými učiteli a 30 % ty svoje aktivně nahrávalo na veřejná fóra. 80 % učitelů také poskytovalo podporu svým kolegům.
„Poměrně odlišné regiony jako Kutnohorsko a dominantně sídlištní Praha 11 měly velmi podobné výsledky téměř ve všech zkoumaných oblastech. Učitelé se shodují na tom, že školy by měly mít jednotný systém výuky na dálku. Ideální velikost skupiny dětí pro hodinu realizovanou prostřednictví videokonference je podle učitelů přibližně 11 dětí. To by bylo možné dosáhnout rozdělením třídy na menší skupiny podobně jako při výuce jazyků a zároveň zkrácením trvání videokonference. Podobně postupují některé školy například ve Velké Británii,” řekl Marek Havrda, spoluzakladatel organizace SCHOLA EMPIRICA.
Podpora ze strany škol a zpětná vazba
Po čem učitelé volají, je zpětná vazba na svůj způsob vedení distanční výuky – tu by ocenilo 65 % dotázaných. Vcelku spokojeni naopak jsou jak s metodickou podporou (82 % dotázaných), tak i s technickou podporou (72 % učitelů), kterou jim jejich školy poskytují. A chtějí se také dále učit a zdokonalovat ve svých dovednostech vedení výuky online. 73 % dotázaných učitelů by uvítalo další možnosti vzdělávání v této oblasti.
„Rozhovory s učiteli na Kutnohorsku, které probíhají v rámci zjišťování potřeb pedagogů, nám ukazují, že metodická podpora je něco, za co jsou učitelé opravdu rádi. V rámci aktivit Eduzměny proto chceme představit metodická centra pro učitele z mateřských i základních škol. A jedním z témat, kterému se budeme určitě věnovat, bude i podpora v distanční výuce,” řekl Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna.
Častější kontakt s rodiči a individuální konzultace
Naprostá většina učitelů (82 %) komunikovala v době karantény s rodiči častěji, než v běžném režimu – rodiče se totiž v období uzavřených škol stali pro učitele partnery, s jejichž pomocí vzdělávání dětí probíhalo.
Při samotné výuce pak učitelé nejčastěji sahali k individuálním vzdáleným konzultacím se žáky, které alespoň jednou uskutečnilo 87 % dotázaných. Populární byla také příprava prezentací pro děti (68 %) a zadávání úkolů v malých skupinách (53 %). Naproti tomu relativně malá část respondentů se rozhodla pro natáčení video vzkazů se zadáváním úkolů (30 %) nebo natáčení vlastních videí s výkladem (33 %).
