Je čtvrtek odpoledne, půlka února a v nízkoprahovém centru Archa v Kutné Hoře je plno. Sedmdesát lidí, převážně teenagerů, napjatě sleduje přednášku sebevědomého muže v bílém tréninkovém úboru.
Karviňák Lukrecius Chang vyniká jako kickboxer, rapper i autor filmů. A právě teď můžeme naživo sledovat, že dokáže výborně pracovat i jako lektor s romskou mládeží.
„S kickboxem jsem začal ve čtyřech letech. Zkoušeli jsme to s kámoši na ulici, na hřišti, vytvořili jsme skupinku a společně jsme trénovali,“ vzpomíná a vypráví, jak časem inspiraci čerpali třeba v knihovně. Právě tam si půjčil různé časopisy s boxery, které pak zkoušeli napodobovat. „Ostatní se nám smáli, ale mě to strašně bavilo,“ vzpomíná. Časem začal pracovat i s trenérem.
Vyprávění o své cestě prokládá svalnatý muž názornými ukázkami svého umění. Když figurantovi míří chodidlem na krk a ukazuje základní hmaty pro sebeobranu, publikum ani nedutá.
Mít v hlavě sen
„Chtěl jsem být slavný a živit se tím. I já měl v pubertě těžší období. Jasně, na ulici mi nabízeli kde co,“ pokračuje Lukrecius Chang. „Ale na drogy jsem nikdy nesáhl, protože jsem měl v hlavě ten sen, že jednou jako boxer naplním halu,“ zdůrazňuje.
Pak přichází trocha rapu, a kromě Changa v Kutné Hoře naživo zazpívá i jeho třináctiletá dcera, která se věnuje dětskému rapu pod jménem Isabela K.
Changovi se daří udržet pozornost teenagerů dlouhé hodiny – názorné ukázky a možnost vyzkoušet si (v naprosto bezpečných mezích) bojové umění s ním na vlastní kůži prokládá osvětovými střípky. V jednu chvíli se ptá, zda děti znají číslo na městskou policii, připomíná, že za ublížení na zdraví by měly problém se zákonem. V dalším momentu chválí asistenty prevence, povolání, kterému se sám také několik let věnoval. „Říká se o nich, že to mrhání, že berou peníze Romům i policajtům, ale já vám něco řeknu: ten projekt je zatraceně užitečný,“ hříme a pouští svoje video, které právě asistentům prevence zasvětil. Dva asistenti, které mohou přítomní potkávat v ulicích Kutné Hory, jsou také přítomni. Chang s nimi chvíli diskutuje, mladému publiku zdůrazní, že jsou jim ku pomoci, a ocení je.
„Bylo hustý, jak se bránil, taky bych to chtěl umět,“ komentuje workshop sedmiletý Petr.
Na chipsy zapomeňte
Hlavní linkou odpoledne je box, kterému se Chang stále aktivně věnuje a ve kterém získal řadu ocenění – například v roce 2008 byl druhý na mistrovství ČR. https://www.youtube.com/watch?v=PiB9cDhNfsA A sportovec zdůrazňuje, že to nebylo zadarmo. „Krom tvrdého tréninku se s ním pojí přísná dieta. Chipsy, cola, na tohle všechno musíte na špičce zapomenout,“ říká. „Reprezentovat pod českou vlajkou je pro mě ale čest,“ usmívá se a dodává, že v zápasech lze také vyboxovat nemalé finanční odměny.
Chang je i autorem několika krátkometrážních akčních filmů, které přítomným promítá. „Mám vzorem je Jean – Claude Van Damme,“ říká autor prvního českého romského akčního filmu , pojmenovaného „Na férovku“.
Akce navázala na tematické setkání pro děti, které se v klubu NZDM Archa uskutečnilo v prosinci. Odpoledne proběhlo v rámci Setkání mezioborové platformy, pořádaného Nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež Archa a Centrem podpory vzdělávání (CPV) Kutnohorsko. „Akce měla mladé motivovat k odpovědnosti za vlastní život. Nabídla jim pozitivní vzor a společným zážitkem měla podpořit jejich vzájemné dobré vztahy i s institucemi,“ shrnuje Monika Seifertová, která v CPV kooordinuje podporu rovných šancí ve vzdělávání.
Lucie Römer
autorka
