Třída deváťáků ze Základní školy Suchdol se pilně připravuje na „přijímačky“. Je to pro mnohé velká míra stresu a ještě měsíc intenzivních příprav je čeká. V téhle atmosféře ale řeší ještě jeden úkol. Vybrali si ho sami, ale nyní trochu ztrácí síly a motivaci.
Loni v dubnu se zapojili do našeho programu Řešíme společnou výzvu. Jeho cílem je provést děti na základních školách vlastním projektem, který si sami vymyslí, zorganizují a pokusí se dotáhnout do konce. Jejich průvodcem je zástupce Eduzměny, který je podporuje, lektoruje a facilituje celý proces s cílem posílení vlastní schopnosti dětí řešit nějaký problém / projekt.
Žáci si stanovili nelehký cíl – pořídit pro školu šatní skříňky. Škola na ně nemá peníze a oni se rozhodli je pomocí veřejné sbírky a šatnu skříňkami vybavit.
„Děti si prošly skoro ročním, poměrně náročným procesem a v samostatnosti se hodně posunuly. Obdivuji, kolik kroků už promyslely a udělaly. Vše mají připravené a mohly by začít shánět finance, ale blíží se přijímačky na střední školy a k tomu se v průběhu projektu přidalo i několik zklamání. Také se bojí, že tak vysokou částku nedokážou samy sehnat. Vnímám, že je v tuhle chvíli důležité je co nejvíce podpořit, aby měly na konci ze své práce dobrý pocit. Chtěla bych, aby věděly, že se něco opravdového naučily a že jejich vydané úsilí nebylo zbytečné,“ popisuje rozpoložení skupiny lektorka programu Michaela Dobešová z Eduzměny.
Novou motivaci jim do žil měly vnést fundraiserky Nadačního fondu Eduzměna Gabriela Ledererová a její nová kolegyně Iva Bartošová. Žáci je sami pozvali na poradu o tom, jak sehnat peníze pro svůj projekt. Ve středu 9. března tak kolegyně společně s žáky usedly ke společnému stolu. Po cestě v autě energicky probíraly všechny možné varianty, jak by k projektu přistupovaly ony:
„Jedeme si hlavně poslechnout, co děti potřebují a očekávají, ale reálné možnosti uspět vidíme. Důležité je, aby si uvědomily, že peníze na skříňky bude třeba získat z více zdrojů. Část by mohl pokrýt minigrant od Eduzměny. Určitě by děti mohly o podpoře znovu jednat s paní ředitelkou, starostkou, obrátit se na rodiče nebo oslovit místní firmy,“ uvažuje Gabriela Ledererová.
Setkání se neslo v poklidné atmosféře. Děti svůj projekt představily a popsaly, v jaké jsou fázi. Hodně se mluvilo o jejich motivaci k další práci. Nejvíc ale diskutovaly možnosti financování. Společně s našimi fundraiserkami si tyto možnosti strukturovaly a nová motivace se začala opatrně rodit. Součástí programu Řešíme společnou výzvu přesto je, že mají svobodu projekt dokončit, ale taky vzdát.
„Chtěl bych, abyste dobře promysleli, jak s tím chcete naložit. Nechci vás nutit nebo projekt táhnout sám. Odvedli jste spoustu práce, ale cítím, že už jste unavení a možná se vám nechce pokračovat. Promyslete si, jestli chcete zkusit oslovit některou z mladších třid, aby po vás projekt převzala nebo to chcete ještě po přijímačkách zkusit sami. Chci znát váš upřímný názor,“ nabádal své žáky třídní učitel Jaromír Horký.
„Největší sílu má váš příběh, protože chcete zařídit skříňky pro vaše mladší spolužáky. Je vám jasné, že sami si je už neužijete, a přesto jste odvedli spoustu hodin pilné práce. Věřím, že když budete sdílet tyto vaše pohnutky, najdete dárce, kteří rádi přispějí,“ uzavírá setkání Gabriela Ledererová.
Program Řešíme společnou výzvu připravuje děti na reálný život, třeba na složitý projekt, který prochází vlnami úspěchů i neúspěchů. Jsme zvědaví, jak se rozhodnout pokračovat.
